V osmdesátých letech byla kvalita ovzduší v ČR mimořádně špatná.
První velký skok v kvalitě ovzduší nastal na začátku 90. let.
Příčinou tohoto zlepšení byl především pokles průmyslové výroby a
náběh ekologických opatření na rozhodujících zdrojích znečišťování
ovzduší.
Výrazný pokles úrovně znečištění ovzduší pokračoval až do roku
1999. Byl způsoben masivní plynofikací a realizací řady ekologických
staveb na velkých a středních zdrojích znečišťování ovzduší
v důsledku přísnějších emisních limitů.
Od roku 1999 dochází spíše ke stagnaci či postupnému nárůstu úrovně
znečištění ovzduší. Opětovný růst je způsoben především nárůstem
dopravy, návratem k nekvalitnímu spalování pevných paliv v domácnostech
a klimatickými vlivy.
roky
1981–85, zdroj: ČHMÚ
rok 1994, zdroj: ČHMÚ
Na obrázcích je srovnání podle ročních aritmetických koncentrací
prachu (PM10 se v té době ještě neměřilo) v letech 1981–85 (nahoře) a
1994 (dole).
Skutečná imisní zátěž závisí na celé
řadě faktorů a může se rok od roku zdánlivě nesmyslně lišit.
Vývoj znečištění ovzduší již nekopíruje hospodářský vývoj a to
zejména kvůli struktuře zdrojů emisí. U částic navíc vstupuje do hry
ještě další zásadní vliv – klimatické podmínky.
Pro dokumentaci rozdílů v imisní zátěži je
na obrázcích srovnání oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší PM10.
Nejzatíženější kraj z pohledu kvality ovzduší (PM10) je Moravskoslezský
kraj. V další řadě pak kraj Ústecký a Středočeský, Hlavní město
Praha a Brno.
rok 2006, zdroj: ČHMÚ
rok
2007, zdroj: ČHMÚ
Graf znázorňuje vývoj úrovně znečištění ovzduší PM10 ve
vybraných regionech.